V dávných dobách, kdy pokrývaly celé údolí mezi Ještědským pohořím, jedním z nejstarších na naší planetě a Jizerskými horami, husté listnaté lesy, začne naše ohlédnutí za osadou Doubí.

O prvním osídlení horního povodí řeky Nisy a tím i liberecké kotliny je známo, že sem přišli první obyvatelé mnohem později, než na místa s úrodnou půdou, ležící v rovinatých údolích řek. Byla to především lovná zvěř, která sem lákala tehdejšího člověka (před 5000 lety), později pak obchodní cesty na sever.

Reichenberg roku 1757

O vzhledu Liberce z jeho raného období se nezachovaly žádné doklady. Předpokládá se, že ve 14. a 15. století jeho obyvatelé žili v dřevěných domcích a zaměstnávali se převážně zemědělstvím, obchodem, pěstováním lnu a tkaním látek. Údolím procházela od jihu k severu obchodní cesta z Prahy do Lužice, na ní vznikaly první osady, z nichž nejstarší jsou kromě Liberce Rochlice, Doubí a Vesec.

Doubí v Doubí

Název obce Doubí byl nepochybně odvozen od dubového porostu. První známá písemná zpráva o Doubí pochází z roku 1412. Doubí leželo přímo na zemské cestě a od roku 1825 na císařské silnici z Liberce do Turnova, probíhající souběžně s Hraničním, zvaným též Doubským nebo Veseckým potokem. První osídlení vzniklo podél této cesty. Bylo z dřevěných domků, které se v 19. století změnily na zděné. Vznikl tu střed ulicové obce, s budovou  školy , obchodem a tkalcovnou. V té době mělo Doubí  1240 obyvatel. Počet domů se téměř  zdvojnásobil  v době provozu parostrojní cihelny 19O4 – 1914, patřící libereckému lékaři V. Šamánkovi.

Tajná tiskárna na Hluboké

S růstem podniků v 19.století vzrůstal v Liberci počet dělníků, kteří byli nuceni žít v nepříznivých, mnohdy přímo hrozných sociálních a zdravotních podmínkách. Stále více vyvstávala do popředí otázka bydlení.  I při neobyčejné hospodářské konjunktuře žila převážná část obyvatel v žalostných podmínkách. Vytvářelo se tak prostředí, v němž vznikala nespokojenost s životními podmínkami a silné dělnické hnutí.  Liberečtí dělníci se začali organizovat a měli tak přímý podíl na založení celorakouské sociální demokracie a účast při založení českoslovanské sociálně demokratické strany v roce 1878 v Praze. Svědky bojů dělníků s buržoazií jsou domek čp. 16 v Hluboké u Pilínkova- sídlo tajné tiskárny a místo nedaleko původní školy v Doubí, kde byli při demonstraci roku 1896 zastřeleni  tři dělníci.

Vývoj obce ovlivnila výstavba železnice z Liberce do Pardubic spíše nepříznivě (1856-1859). Rozdělila území a oddělila od jádra obce zemědělské usedlosti, tzv. Malé Doubí, které se poté definitivně přiřadilo K Hanychovu.

Rozvoj zaznamenalo Doubí v období první republiky, kdy zde byly postaveny  pro Čechy rodinné domky, hlavně v části zvané Bačov, jejíž páteř tvořila dnešní Proletářská ulice. Též vzniklo hřiště v Bačově.

Dělnický dům na Bačově zachycen v roce 1979

Společenským a kulturním střediskem místních občanů byl Dělnický dům, postavený roku 1922, který se stal mateřskou scénou dnes již neexistujícího ochotnického divadelního souboru, založeného v roce 1886 a přejmenovaného za přítomnosti O. Scheinpflugové na ochotnický divadelní spolek Karla Čapka (1946). Jeho běžným repertoárem byly hry vlasteneckého charakteru  Naši furianti, Blaničtí rytíři atd.



Po roce 1945 se v Doubí soustřeďuje zemědělská, hlavně živočišná výroba, byl zde vybudován velkochov slepic  o kapacitě  50000 kusů. Při cestě do Pilínkova byl postaven kravín, nápadný svými čtyřmi  vysokými  sily. (dnes oblast průmyslové zóny – Denso)

Značný zásah do území znamenala výstavba dálkové silnice z Turnova do Liberce, dokončená v roce 1976, která v hlubokém zářezu prochází obloukem na západní straně mezi železnicí a Bačovem.

V témže roce bylo Doubí připojeno k Liberci jako 23. čtvrť. Tím se jeho další vývoj spojuje s vývojem celého města.

Po roce 1980 došlo v Doubí  k soustředěné bytové výstavbě, vyrostlo zde panelové sídliště, nová škola ,  školka.

Vzhledem k vazbě Doubí na rychlostní silnici vzniká po roce  2OOO na bývalé zemědělské půdě průmyslová zóna Jih, obchodní a nákupní centra. Původní čtvrť se tak stavá sevřenou v tomto „moderním „ způsobu zástavby, často necitlivě až agresivně zasahující do majetků či života obyvatel.
V období  let 2000 – 2010 se počet obyvatel této čtvrti pohybuje kolem čísla 2800.

Zdroj historických dat:
Technik S. -Ruda V.: Liberec minulosti a současnosti
www.amaterskedivadlo.cz

Pokud vlastníte zajímavé historické fotografie Doubí a chcete se o ně s námi podělit, prosíme o jejich zaslání elektronickou poštou na: info@nasedoubi.cz